|
Ne, to není vůbec žádná pohádka, ale vyprávění o dívce Mary Readové, která se stala,
považte - pirátkou ! Jsme v Londýně na počátku 18. století a spletí ulic kráčí mladá žena. Je vyhublá,
pobledlá a má hlad. Vedle ní klopýtá a poplakává dítě. Žena váhá, pak se vrací. Nakonec našla dům,
který hledala. Na zazvonění otevřela stará paní a chladně vítala příchozí: "To jste zase vy ! Co
chcete ? Peníze ?" "Pro sebe ne," odpověděla chudá návštěvnice, "pro dítě, pro vašeho vnuka." "Asi
by bylo nejlíp, kdybych si ho vzala k sobě," zabručela stařena a mladá žena se rozplakala: "Prosím
vás, neberte mi ho ! Kdybych si mohla najít nějaký byt, chtěla bych od vás jen pár krejcarů týdně,
abych ho měla za co živit a šatit." "No dobře," stařena dobře ví, že ve svém věku by se už o dítě
nemohla starat. "Budu vám dávat pět šilinků týdně. Pro dítě, pro vnuka." Mladé ženě se ulevilo. Za
pět šilinků uživí sebe i svou dceru Mary. Dítě, které s sebou vedla ke stařeně, totiž skutečně bylo děvče. Chlapec, pravý vnuk stařeny, zemřel. Mladá žena žila tehdy daleko od Londýna a nikdo se o tom nedozvěděl. A paní Readovou, která ovdověla a octla se bez prostředků, napadlo zoufalé východisko: vydávat dceru za chlapce, za vnuka, na kterého stařena byla tak hrdá. Jenže ve lži bylo třeba vytrvat, aby nevyschl jediný pramen příjmů. A tak byla Mary vychována jako chlapec. Když jí bylo třináct let, "babička" zemřela. Mary byla zvyklá chovat se a jednat jako kluk - stala se plavčíkem na bitevní lodi. Když jí skončila služba, opustila námořnictvo a nechala se naverbovat do oddílu kavalerie, který bojoval ve Flandrech. Mary byla dobrým vojákem, dovedla výborně zacházet se zbraní a když bylo třeba, udatně bojovala. Přesto, že vedla mužský život, zamilovala se do jednoho ze svých vojenských kamarádů. Pokaždé, když měl hlídku, Mary byla u něho a stále dávala pozor, aby se mu něco nestalo. Jen on z celého regimentu věděl o Maryině tajemství.
|